|
|
Obsah rutinu ve vybraných odrůdách bezu černého
Píšťková, Magdalena ; Hrstka, Miroslav (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Náplní diplomové práce bylo stanovení obsahu rutinu ve větvičkách a listech devatenácti odrůd bezu černého (Sambucus nigra L.) kapalinovou chromatografií. Dále bylo provedeno měření rutinu v jeho významných zdrojích, routě a pohance. Naměřené hodnoty byly porovnány s významnými zdroji rutinu. Teoretická část popisuje bez černý, jeho obecné znaky, chemické složení, využití v lékařství. Další část je zaměřena na významné látky obsažené v bezu černém; flavonoidy. Jsou zde popsány extrakční techniky a vysokoúčinná kapalinová chromatografie. V praktické části byla pro získání látek z rostlinné matrice použita metoda extrakce stlačenou kapalnou horkou vodou (PHWE), která probíhala ve 3 cyklech po 5 minutách. Byla použita teplota 80°C, tlak 150 barů. Následovalo přečištění přes SPE kolonky a HPLC analýza s detekcí diodovým polem při vlnové délce 360 nm. Byla použita kolona SUPELCOSILTM LC-8DB, mobilní fáze MeOH:H2O:HCOOH v poměru 36:61,5:2,5 s průtokem 1 ml/min. Nejvíce rutinu bylo obsaženo v listech odrůdy Pregarten, 26,34 ± 0,50 mg/g. V listech bylo nejnižší množství rutinu stanoveno u odrůdy Körsör, a to 3,74 ± 0,13 mg/g. U větviček bylo nejvyšší množství rutinu stanoveno u odrůdy Samyl, kde bylo naměřeno 4,87 ± 0,01 mg/g rutinu, nejnižší množství bylo stanoveno u odrůdy Heidegg 13 s 0,56 ± 0,01 mg/g. Mez detekce pro rutin byla stanovena na 6,3 . 10-5 mg/ml a mez stanovitelnosti na 2,1 . 10-4 mg/ml.
|
|
|
Charakterizace plodů bezu černého
Christovová, Silvia ; Diviš, Pavel (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá charakterizací plodů bezu černého (Sambucus nigra L.) se zaměřením na aromaticky aktivní látky (AAL) a vitamin C (kyselinu askorbovou (AA) a dehydroaskorbovou (DHA)) . Teoretická část podává stručný přehled o jeho chemickém složení, vlastnostech, léčivých účincích a možnostech zpracování. Následující kapitoly se zaměřují na AAL a vitamin C. Zmíněny jsou i metody vhodné pro jejich stanovení. Cílem první části experimentální práce bylo stanovení aromatického profilu plodů bezu černého pomocí HS-SPME-GC-FID. Zkoumáno bylo 18 vzorků (planý bez a 17 šlechtěných odrůd). Celkem bylo identifikováno a kvantifikováno 24 různých těkavých aromaticky aktivních látek, z nich 12 alkoholů, 5 aldehydů, 4 estery, 1 kyselina a 2 „jiné“ sloučeniny (linalool a -damascenon). Složení jednotlivých vzorků se výrazně lišilo, žádný z nich neobsahoval všechny identifikované látky. Druhá část experimentální práce byla věnována stanovení celkového obsahu vitaminu C (součet DHA a AA) pomocí HPLC. Pro redukci DHA na AA byla zkoumána tři redukční činidla (DTT, TCEP a L-cystein) při dvou hodnotách pH (7 a 4). Nejlepší účinnost redukce byla stanovena pro TCEP při pH 4. Zvolené reakční podmínky byly aplikovány na vzorky plodů 5 vybraných odrůd. Obsah vitaminu C se pohyboval v rozmezí 5,1 – 13,0 mg na 100 g plodů.
|
|
|
Stanovení rutinu v plodech bezu černého
Kaňová, Kateřina ; Hrstka, Miroslav (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato práce je zaměřena na stanovení koncentrace rutinu v plodech bezu černého (Sambucus nigra L.). Teoretická část podává přehled o vlastnostech, výskytu a využití černého bezu v lidovém léčitelství, medicíně a potravinářství. Dále jsou zde uvedeny nejdůležitější obsahové látky černého bezu, zejména flavonoidy, mezi které patří i rutin. Stručně jsou zde popsány jeho vlastnosti, biologické účinky a možnosti stanovení. V experimentální části je provedena optimalizace a validace metody vysokoúčinné kapalinové chromatografie (HPLC), která je použita k identifikaci a kvantifikaci rutinu v 18 odrůdách plodů bezu černého. K přípravě vzorků byla použita metoda extrakce stlačenou horkou vodou (PHWE) a přečištění pomocí extrakce na pevné fázi (SPE). Největší množství rutinu bylo zjištěno v odrůdě černého bezu Albida, a to 6,70 mg v 1 g sušiny. Vysoké koncentrace rutinu obsahovaly také odrůdy Haschberg, Sambu, Pregarten, Sambo a Sampo. Naopak nejnižší koncentrace byla naměřena v plodech odrůdy Aurea, 1,24 mg.g-1. Obsah rutinu v bezových plodech byl porovnán s obsahem rutinu v bezových listech a větvičkách a významných zdrojích rutinu – pohance a routě.
|
|
|
Obsah rutinu v odpadním biologickém materiálu z výsadeb bezu černého
Boháčová, Hana ; Vránová, Dana (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Tato práce je zaměřena na stanovení koncentrace rutinu ve větvičkách bezu černého (Sambucus nigra L.). Teoretická část podává přehled o vlastnostech, výskytu a využití černého bezu v lidovém léčitelství, medicíně a potravinářství. Dále jsou zde uvedeny nejdůležitější obsahové látky černého bezu, zejména flavonoidy, mezi které patří i rutin a kvercetin. Stručně jsou zde popsány jejich vlastnosti, biologické účinky a možnosti stanovení. Náplní experimentální části diplomové práce byl vývoj levné extrakční metody pro získání maximálního výtěžku rutinu ze sušených větviček bezu černého. Obsah rutinu byl sledován ve větvičkách šlechtěných bezových odrůd i v planém bezu. K identifikaci a kvantifikaci rutinu v extraktech byla optimalizována a validována metoda vysokoúčinné kapalinové chromatografie (HPLC). Jako porovnávací metoda k vyvíjené extrakci byla použita extrakce stlačenou horkou vodou (PHWE). Pro extrakci byly testovány 3 velikosti částic pomletých větviček. Částice byly extrahovány různě teplou vodou různě dlouhou dobu. Nejvíce rutinu bylo zjištěno u vzorků namletých na 4 mm částice. Optimální doba a teplota extrakce byla: 7 hodin při 80°C. Nejvyšší množství rutinu ve šlechtěných bezech bylo stanoveno ve vzorku Mladší 2014, metodou digesce 1,49 ± 0,004 mg.100g-1 a metodou PHWE 5,75 ± 0,015 mg.100g-1. U planých variant bezu černého bylo stanoveno nejvíce rutinu ve vzorku Září 2014. Digescí mletých větviček bylo získáno 0,90 ± 0,022 mg.100g-1 rutinu, pomocí PHWE 2,98 ± 0,022 mg.100g-1.
|
|
|
Možnosti využití výlisků z bezinek
Ondrušová, Pavlína ; Diviš, Pavel (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá stanovením anthokyanových barviv ve výliscích bezu černého (Sambucus nigra L.). V teoretické části je popsána obecná charakteristika rostliny, její chemické složení, botanická charakteristika a možnosti využití bezu černého v potravinářství a farmacii. Větší pozornost je věnována anthokyanům. Je přiblížena jejich charakteristika a faktory, které mají významný vliv na jejich stabilitu. Krátce jsou shrnuty pozitivní účinky barviv a jejich využití v potravinářském průmyslu. V experimentální části byla připravena bezová šťáva a extrakty z bezových výlisků. Jako extrakční činidla byly použity dvě různá rozpouštědla, směs vody a ethanolu v poměru 1:1 a směs vody a methanolu ve stejném poměru. K identifikaci a kvantifikaci barviv v připravených vzorcích byl vyvinut chromatografický separační systém (HPLC) s kolonou Kinetex EVO C18 a izokratickou elucí kombinované mobilní fáze vody acetonitrilu a kyseliny mravenčí. Analýza trvala jen 12 min. Metodou HPLC byla v bezové šťávě a v extraktech z bezových výlisků identifikována a kvantifikována dvě majoritní barviva, kyanidin-3-glukosid a kyanidin-3-sambubiosid. Největší množství anthokyanů bylo získáno při extrakci směsí methanol a voda (594,6 ± 0,42 mg.100g-1 ). Obsah anthokyanových barviv v bezových extraktech a šťávě byl také stanoven často používanou pH-diferenciální metodou. Obojí výsledky byly vzájemně porovnány. Metoda HPLC poskytovala velmi přesné výsledky oproti méně náročné pH-diferenciální metodě stanovení, která se ukázala vhodná pro orientační měření obsahu anthokyanů v reálných vzorcích.
|
|
|
Stanovení obsahu kyanidu v různých částech rostliny bezu černého
Růžičková, Kristýna ; Štursa,, Václav (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Bez je hojně rozšířený keř vyskytující se především na severní polokouli. Díky vysokému obsahu minerálů a bioaktivních látek v plodech a květenství přitahuje nejen zájem konzumentů, ale také farmaceutického a potravinářského průmyslu. Bez však obsahuje také potenciálně škodlivé kyanogenní glykosidy, které mohou uvolňovat toxický kyanovodík. Cílem této práce bylo stanovit a porovnat celkový obsah kyanidů v různých částech rostlin bezu. Analyzované rostliny byly vyšlechtěny na Univerzitě v Mariboru a zahrnovaly 4 poddruhy Sambucus nigra a dalších 18 mezidruhových hybridů. K analýze obsahu kyanidu byla použita pikrátová metoda s následným spektrofotometrickým stanovením. Nejvyšší množství kyanidu bylo nalezeno v listech a dosahovalo hodnot až 1155.9 ± 44.8 CN- mg/kg, dále následovala květenství s maximem 53.9 ± 3.8 CN- mg/kg a poté výhonky a bobule s nejvyššími koncentracemi 20.3 ± 1.3 CN- mg/kg a 6.4 ± 0.0 CN- mg/kg.
|
|
|
Charakteristika šťávy z plodů pěstovaných odrůd bezu černého na základě vybraných chemických parametrů
Mizerovská, Lucie ; Vespalcová, Milena (oponent) ; Hrstka, Miroslav (vedoucí práce)
Cílem této práce bylo stanovit vybrané chemické parametry šťávy z plodů černého bezu a to jeho plané formy a čtyř vyšlechtěných odrůd Albida 08, Albida 09, Dana, a Haschberg. Relativní hustota byla nejnižší u odrůdy Albida 09 (1,0149) a nejvyšší u plané formy bezu z okolí Padochova (1,0337). Hodnoty pH se pohybovaly v rozmezí od 3,62 u odrůdy Haschberg až po 4,85 u odrůdy Albida 08. Nejvyšší titrační kyselost byla stanovena u odrůdy Haschberg (13,12 g l-1), nejmenší obsah kyselin byl stanoven u odrůdy Albida 08 (3,47 g l-1). Nejvyšší obsah redukujících cukrů má Albida 08 (9,64%) společně s planou formou bezu z okolí Padochova (9,47 %), nejméně cukrů bylo stanovenu u odrůdy Dana (4,79%). Obsah kyseliny citronové se pohyboval v rozmezí 4,76 g l-1 u odrůdy Dana po 13,48 g l-1 u odrůdy Haschberg. Celkový obsah aminokyselin vyjádřený jako formolové číslo byl nejmenší u odrůdy Haschberg (12,9) a nejvyšší u plané formy bezu z okolí Padochova (59,2).
|
|
|
Vybrané alkoholové extrakty bezu černého pro využití v kosmetologii
Balonková, Daniela ; Doležalová Weissmannová, Helena (oponent) ; Zemanová, Jana (vedoucí práce)
Tato práce se zaměřuje na přípravu vybraných alkoholových extraktů bezu černého a jejich využití v kosmetologii. V teoretické části jsou popsány botanické vlastnosti rostliny bezu černého (Sambucus nigra). Jsou zde představeny a charakterizovány jak bioaktivní látky, tak toxické látky obsažené ve všech vegetativních částech rostliny. Větší pozornost se zaměřuje na látky s antioxidačními vlastnostmi. Teoretická část také obsahuje popis základních analytických metod, které jsou v praktické části použity k charakterizaci látek obsažených v bezových květech. Praktická část se zaměřuje na optimalizaci přípravy alkoholových extraktů se záměrem připravit extrakt s co největším obsahem polyfenolů s ohledem na ekonomiku a provozní náklady na výrobu. Jsou zkoumány faktory jako výběr vhodného rozpouštědla, poměr rozpouštědla ku rostlinnému materiálu, teplota rozpouštědla a doba extrakce. Na základě celkové koncentrace polyfenolů měřených spektrofotometricky Folin-Ciocalteuovou metodou je vyhodnoceno nejvhodnější rozpouštědlo 60% ethanol, poměr rostlinného materiálu ku rozpouštědlu 1:8, laboratorní teplota rozpouštědla a doba extrakce 24 hodin. Za těchto podmínek je připraven ethanolový extrakt, který je dále analyzován a jsou stanoveny jeho vybrané vlastnosti, jako pH, index lomu a hustota. Pomocí HPLC s DAD detektorem jsou identifikovány látky rutin, kyselina chlorogenová, kávová a ferulová. Hodnota pH bezového extraktu je 5,743 ± 0,006, index lomu 1,365 ± 0,02 při teplotě 22,7 °C a hustota 0,9288 gcm-3. Pomocí kapalinové chromatografie jsou vyhodnoceny koncentrace kyseliny chlorogenové jako 0,104 gl-1, kyseliny kávové jako 0,086 gl-1 a kyseliny ferulové jako 0,060 gl-1. Extrakt je zapracován do kosmetických výrobků, které nacházejí využití v lázeňství. Připravenými výrobky jsou toaletní mýdlo a koupelová sůl.
|
|
|
Stanovení anthokyanových barviv ve vybraných druzích ovoce
Forejtarová, Darina ; Vítová, Eva (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Náplní této diplomové práce bylo zavedení metody stanovení anthokyanových barviv kapalinovou chromatografií. Anthokyanová barviva byla stanovována v různých odrůdách bezu černého (Sambucus nigra L.) a ve vybraných vzorcích červeného vína. V úvodu teoretické části je popsán bez černý, jeho odrůdy a chemické složení. Jsou zde zmíněny možnosti zpracování bezu černého a jeho využití v lékařství. Další část teorie je zaměřena na chemické látky ve víně, charakteristiku anthokyanů, jejich využití v potravinářství a jsou zde zmíněny i způsoby stanovení anthokyanových barviv s důrazem na HPLC. Hlavním cílem experimentální části bylo porovnat jednotlivé odrůdy bezu černého a vybrané vzorky červeného vína z hlediska obsahu anthokyanových barviv. U vzorků červeného vína byl sledován nejen vliv odrůdy, ale i vliv roku výroby na obsah anthokyanových barviv. Separace anthokyanových barviv byla provedena pomocí vysokoúčinné kapalinové chromatografie s detekcí v diodovém poli (HPLC/DAD). Nejvyšší obsah anthokyanových barviv v plodech bezu černého byl stanoven u odrůdy Haschberg. V případě červeného vína byla nejbohatším zdrojem anthokyanů odrůda André 2009 – Rakvice. Jednoznačně byl prokázán vyšší obsah anthokyanů u mladších vín než u vín starších ročníků.
|
|
|
Zhodnocení fyzikálních a chemických parametrů plodů dosud méně využívaných druhů drobného ovoce a návrh nového nealkoholického nápoje z tohoto ovoce
Cetkovská, Jitka ; Krška,, Boris (oponent) ; Barták,, Petr (oponent) ; Omelková, Jiřina (vedoucí práce)
Předložená dizertační práce se zabývá dosud méně využívanými druhy drobného ovoce, posouzením jejich fyzikálních a chemických parametrů a návrhem nového nealkoholického nápoje vyrobeného z jednoho ze studovaných druhů ovoce. Byly vybrány, optimalizovány a validovány titrační, spektrofotometrické, chromatografické a elektroforetické metody pro charakterizaci základních nutričních parametrů (sušiny, obsahu organických kyselin a sacharidů) a biologicky aktivních látek (vitaminu C, anthokyanů a fenolických látek). Byla také optimalizována příprava vzorků. Po tři roky (2010–2012) byl sledován obsah uvedených parametrů v několika odrůdách celkem pěti druhů drobného ovoce: v sedmi odrůdách rakytníku řešetlákového, v deseti odrůdách dřínu obecného, ve dvanácti odrůdách jeřábu ptačího, ve dvou odrůdách aronie černé a v sedmnácti odrůdách bezu černého. S využitím Duncanova testu, analýzy hlavních komponent a shlukové analýzy byly největší rozdíly mezi jednotlivými odrůdami pozorovány především u rakytníku řešetlákového a jeřábu obecného, kde byly jednotlivé odrůdy snadno rozlišitelné na základě genetického původu. Na základě porovnání stanovených obsahových látek ve studovaném ovoci a ve spolupráci se soukromým potravinářským subjektem byl vybrán druh ovoce vhodný pro komerční využití – bez černý, jako významný zdroj anthokyanů a fenolických látek. Byl vytvořen návrh využití tohoto ovoce ve formě nealkoholického nápoje – ovocné šťávy nebo nektaru s podílem bezové šťávy. Z bezové a hroznové šťávy byly připraveny vícedruhové džusy nebo nektary o různém složení, které byly podrobeny senzorickému hodnocení. Nejlépe byly hodnoceny 100% ovocné šťávy připravené s 30–50% podílem bezové šťávy. Jejich složení bylo právně ochráněno. Na základě této ochrany byl společností zabývající se zpracováním ovoce uveden na trh výrobek – 100% ovocná šťáva s 10% podílem bezové složky kombinované s jablečnou a hroznovou šťávou.
|
host ::
RSS.